Velikonoční oslavy měly v minulosti hlubší význam. Následovaly po několikadenním půstu, kdy pro jednotlivé dny bylo zvykem připravovat jiná jídla, což mělo svůj důvod. Všechno si postupně objasníme. V závěru ještě naleznete několik receptů, kterými letos můžete ozvláštnit své velikonoční menu.
Co se dozvíte v článku
- O Škaredé středě má jídlo vypadat nepovedeně
- Na Zelený čtvrtek byla v oblibě pučálka, šumajstr nebo kočičí tanec
- Velký pátek byl dnem půstu
- V Bílou sobotu přichází na řadu nádivka
- Na Boží hod velikonoční se jídávalo maso
- Velikonoční pondělí ve znamení vajec
- Dalšími tradičními pokrmy jsou pražmo a klobásníky
- Velikonoční menu: recepty
O Škaredé středě má jídlo vypadat nepovedeně
Se zahájením velikonočních příprav se čekalo na konec postního období a počínaly se tedy na Škaredou středu. Název tohoto dne se vepisuje i do pokrmů, které bylo zvykem daný den připravovat.
Jídlo totiž mělo na první pohled vyhlížet neúhledně a nepovedeně. Typicky se dělaly různé placky a bramboráky, přičemž nebylo na škodu, když se během smažení potrhaly, naopak se o to usilovalo. Tak vznikaly pověstné trhance.
Na Zelený čtvrtek byla v oblibě pučálka, šumajstr nebo kočičí tanec
Co se kuchtilo na Zelený čtvrtek, bychom dokázali odhadnout i dnes. Také v současnosti nesmí v tento den na talíři chybět něco zeleného. Obvykle se do pokrmů přidávala kopřiva nebo petrželka. Dále se konzumovala zelená zelenina, jako je třeba špenát nebo zelí. Mimoto se jedly luštěniny. Věřilo se, že zmíněné potraviny jejich konzumentům zajistí zdraví po zbytek roku.
Oblíbeným pokrmem v tento den byla pučálka, kočičí tanec nebo šumajstr. Jelikož většině tyto názvy pravděpodobně již nic neříkají, hned si uvedeme, o co se vlastně jednalo. Pučálkou se označuje opečený vyklíčený hrách na másle, který se dochucoval solí a pepřem. Existovala rovněž jeho sladká varianta, kdy se pojídal společně s rozinkami, eventuálně medem a skořicí.
Šumajstrem se nazývá směs fazolí a krup, která obsahovala ještě česnek, majoránku a smaženou cibulku a posléze se zapékala. Kočičí tanec se též váže ke směsi, která je téměř totožná s předešlou, jen se fazole vymění za čočku.
Jako svačina pak posloužily preclíky či škvarkové placky a někteří jídávali chléb namazaný medem. Mělo se za to, že pokud ho sníte před východem slunce, uchrání vás to po celý rok od bodnutí včel nebo uštknutí hadem.
Velký pátek byl dnem půstu
Velký pátek byl ve znamení půstu. Výjimku tvořily pouze ryby, které bylo povoleno konzumovat. V chudších krajích pak nahrazovaly ryby bramborovým těstem ve tvaru ryby.
Ve většině domácností měli v tento den pouze jediný chod, obvykle se servírovala hustá zelňačka s bramborami. Případně se přichystal pokrm z potravin, které měly hospodyňky běžně po ruce, jako například knedlíky se sušeným ovocem, jáhly, čočku nebo hrách.
V Bílou sobotu přichází na řadu nádivka
Bílá sobota již nabízela pokrmy, které nám jsou dobře známé. V tento den přišlo na řadu pečení mazanců, jidášů, věnců a velikonočního beránka. Rozdíl mezi dnešními byl v tom, že dříve zpravidla neobsahovaly cukr. Sladkost jim dodala smetana, někde zase do mazance přidávali tvaroh nebo ho máčeli ve víně.
Hlavní chod sestával z nádivky, nebo chcete-li ze sekanice, sekaniny, snítku či hlavičky, jak zní její další označení. Nádivka zvaná hlavička získala své pojmenování na základě toho, že se do ní v minulosti dávalo maso z jehněčích hlav.
Jelikož se jednalo o den následující po půstu, dbalo se na to, aby byla nádivka dostatečně bohatá. Pokud se ještě vrátíme k oněm jidášům, měly by mít tvar provazu kvůli upomínce smrti Jidáše, jelikož se po zradě Krista oběsil.
Na Boží hod velikonoční se jídávalo maso
Na Boží hod se ještě dodělávaly kynuté buchty a scházet nemohl ani beránek symbolizující obětování Ježíše Krista. Dočkali se i milovníci masa, hodování se totiž obvykle započalo masovým vývarem a poté následovaly chody s různě upraveným masem. Nejčastěji se jednalo o pečené jehněčí, telecí nebo kůzlečí maso. Jídlo se následně zapíjelo vínem.
Velikonoční pondělí ve znamení vajec
O Velikonočním pondělí se všechno točí kolem vajíček, symbolu nového života. Ta se připravovala na různé způsoby. Na hodovním stole se nacházela kupříkladu plněná nebo smažená vejce.
Samozřejmostí byla také vajíčková pomazánka a zároveň vejce tvořila důležitou ingredienci v nádivce nebo se kladla do omáček. Rovněž jste mohli zaslechnout o polévce zvané šmigrustovka, do níž se přidávalo vše, co koledníci vykoledovali.
Dalšími tradičními pokrmy jsou pražmo a klobásníky
Tradiční velikonoční menu mohlo ještě sestávat z pražma, klobásníků nebo ptáčků. Pražmo se říkávalo naklíčeným obilným zrnům, jež se nechala osmažit na másle a na závěr se podle libosti dochutila.
Jak název klobásníků napovídá, hlavní ingrediencí byla klobása, která se obalila a upekla v těstíčku. Později se místo klobásy do těstíčka zabalovalo i mleté maso. Co se týče ptáčků, stejně jako jidáše se dělaly z kynutého těsta. Jejich tvar měl připomínat ptáčka, přičemž úsek s rozinkou měl zpodobňovat hlavičku.
Galerie: Co se jí na Velikonoce ve světě
Velikonoční menu: recepty
Klasické velikonoční menu dokáže sestavit každý, má v něm své pevně dané místo nádivka, mazanec a beránek. Pokud by se však letos někdo poohlížel po něčem trochu neobvyklejším a hodlal své slavnostní velikonoční menu trochu ozvláštnit, mohl by mu některý z níže uvedených receptů kápnout do noty.
Polévka z kopřiv a medvědího česneku
I když zrovna nepřipravujete velikonoční menu o 6 chodech, polévka by o Velikonocích na stole neměla chybět. Vybrali jsme takovou, která už z dálky zaujme svou zelenou barvou a pro Zelený čtvrtek je tedy ideální. A to nemluvíme o všech prospěšných látkách, které obsahuje.
Ingredience:
- 180 g kopřiv,
- 20 g medvědího česneku,
- 1 cibule,
- 3 větší brambory,
- 15 g másla,
- 0,5 l zeleninového vývaru,
- 1 smetana ke šlehání,
- sůl a pepř,
- Na ozdobu: sedmikrásky.
Postup:
Nejdříve si nakrájíme cibuli na kostičky a tu poté na másle orestujeme dozlatova. Následně k ní přisypeme brambory, které jsme předtím taktéž nakrájeli na kostičky. Po chvilce, co spolu vše restujeme, přidáme nasekaný medvědí česnek, dále smetanu a vývar.
Polévku vaříme do té doby, než budou brambory měkké. Zbývá ji ještě osolit a opepřit. Před koncem varu z připravených kopřiv odejmeme horní malé lístky a po omytí a nasekání je vhodíme do polévky a jen lehce je spaříme. Nandanou polévku můžeme ozdobit kvítky sedmikrásek.
Bramborové placky s povidly
Domníváme se, že bramborové placky o Velikonocích nejsou příliš v kurzu. Je to ale škoda, jelikož se jedná o poměrně jednoduché jídlo na přípravu, což mu nicméně neubírá na chuti. Jak už navíc víme, dříve patřilo mezi tradiční velikonoční pokrmy. Jestliže je budete dělat přímo na Škaredou středu, neuškodí, pokud je v duchu tohoto dne trochu potrháte.
Ingredience:
- 6 větších brambor (varný typ B),
- 1 vejce,
- 250 g hrubé mouky,
- švestková povidla,
- sůl,
- slunečnicový olej,
- tvaroh na strouhání.
Postup:
Ze všeho nejdříve vložíme brambory do hrnce a uvaříme je doměkka, a to i se slupkou. Po vychladnutí je oloupeme a nastrouháme najemno. K bramborám přidáme vejce, přimícháme špetku soli a mouku. Z této směsi vypracujeme hladké těsto, které se nebude lepit. Poté ho necháme si na chvilku odpočinout v chladu.
Posléze pomoučníme kuchyňskou pracovní desku, na níž těsto vyválíme do tenčího plátu, z nějž budeme moci vykrajovat placičky. Ty následně budeme smažit z obou stran na pánvi s rozehřátým slunečnicovým olejem na střední teplotu, dokud nezezlátnou. Hotové placičky se podávají se švestkovými povidly a nastrouhaným tvarohem.
Slané muffiny se špenátem
Muffiny se spíše pokládají za sladkou pochoutku a dělají se například s čokoládou. Na Velikonoce však o sladké není nouze, a tak by mohla přijít vhod jejich slaná varianta. Muffiny představují lahodnou svačinku, která je přesně do ruky. I do tohoto receptu se zároveň vloudila zelená v podobě špenátu, když už tu máme ty svátky jara.
Ingredience:
- 250 g hladké mouky,
- 200 g nasekaného špenátu,
- 300 g anglické slaniny,
- 250 g podmáslí,
- 75 g rozpuštěného másla,
- 80 g strouhaného sýra,
- 2 vejce,
- 1 cibule,
- 2 čajové lžičky kypřicího prášku,
- 0,5 čajové lžičky jedlé sody,
- sůl.
Postup:
Nejprve na tuku zpěníme cibulku nakrájenou na kostičky. K ní přidáme špenát a chvíli podusíme. V míse zatím smícháme sypké suroviny, k nimž následně přidáme vejce, rozpuštěné máslo a podmáslí.
Směs důkladně promícháme a ještě k ní připojíme sýr, slaninu nakrájenou na kostičky a již připravený špenát. Opět vše promícháme a poté již můžeme plnit košíčky na muffiny. Ve vyhřáté troubě na 200 °C je pak necháme péct zhruba na 25 minut. Jsou-li hotové, lze snadno zjistit pomocí špejle.
