Na Velký Blaník se můžete dostat z několika směrů. My jsme auto zaparkovali za městečkem Louňovice pod Blaníkem, na placeném parkovišti. Od začátku jsme věděli, že chceme vidět nejen Velký Blaník, kam míří většina turistů, ale také jeho menšího souseda – Malý Blaník.
Oblast je sice protkaná turistickými i naučnými stezkami, ovšem značená trasa, která by spojovala Velký a Malý Blaník okružní cestou, není. Pokud ale máte mapu, neztratíte se a můžete jít i po neznačených cestách. (viz plán ve fotogalerii) .
Celá trasa je dlouhá zhruba 10 kilometrů a můžete ji ujít za necelé tři hodiny. Pokud ovšem máte mezi sebou vášnivého houbaře, který vám stále mizí do lesa, počítejte s tím, že se výlet může protáhnout. Jestli chce někdo podniknout výlet s batoletem, stejně jako my, není dobré brát s sebou kočárek, nýbrž krosničku. Cesta na vrchol je totiž místy velmi strmá a také kamenitá. Vede ovšem lesem, takže i v největších vedrech jste po celou dobu ve stínu. Což je příjemné.
Od parkoviště se vydáte cestou, kterou zároveň vede naučná stezka. Ta končí až v obci Kondrác, která bývá dalším výchozím bodem k výstupu na Velký Blaník. Cesta je proto lemována řadou informačních tabulí, ze kterých se dozvíte o historii osídlení hory, místní floře a fauně a také o jedné z nejznámějších pověstí – o blanických rytířích. Kromě toho je tu i mnoho zastávek pro děti, které mají několik úkolů. Třeba přiřadit potravu k jednotlivým zvířatům nebo si změřit rozpětí svých „křídel“. Na řadu zastávek jsme se samozřejmě také nechali zlákat. Přiřadit budky k ptákům nám dalo poměrně zabrat.
Pověst o blanických rytířích
Uvnitř hory Velkého Blaníku odpočívá vojsko, které vede patron země České sv. Václav. Ve chvíli, kdy bude naše vlast v největší tísni, zazelená se suchý dub na Blaníku a pramen pod ním vydá tolik vody, že studánku přeplní a voda poteče až po stráni dolů. Pak se v hoře otevře Veřejová skála, rytíři uvnitř se probudí z hlubokého spánku a vyrazí proti nepřátelům, porazí je a v Čechách nastane opět klid a mír.
Po zhruba kilometru cesty se dostanete k „rozcestí“. Jedna stezka, dlouhá asi 300 metrů vás velmi prudkou cestou dovede přímo na vrchol. Druhá, označená jako pro méně zdatné, je o poznání delší, ale ne tak strmá. Protože naše nadšená houbařka vyrazila v botách Crocs, byla naše volba jasná. Ani jsme se na ní nezlobili, protože jsme tak neminuli Veřejovickou skálu, kde podle pověsti v hlubokém spánku spí blaničtí rytíři.
Pak už jsme pohodlnou cestou vystoupali až na vrchol, kde stojí třicet metrů vysoká rozhledna z roku 1940. Nahoru se dostanete po otevřeném dřevěném schodišti. Za pěkného počasí je odtud vidět dokonce okraj Prahy. Je tady i malé občerstvení, ale nic teplého kromě čaje a kávy tady nedostanete. Kromě rozhledny jsou tu k vidění také Rytířské skály. Nedaleko od nich se bukovým porostem táhnou valy keltského opevnění, které zde zůstalo patrné do dnes.
Z vrcholu pokračujte po zelené značce směrem na Lesáky. Sestup je poměrně pohodlný, z části po lesních schodech. Cesta vede opět lesem a od úpatí hory jen po rovince. Po značce dojdete až na silnici, která spojuje Louňovice s Načeradcem. Vy se ovšem dáte opačným směrem, než kterým vede značení. Po pár metrech narazíte na odbočku na Býkovice. Vy ale ještě půjdete o kousek dál a zahnete první lesní cestou doleva.
Po několika metrech rovinky začnete stoupat na Malý Blaník. Výstup je kratší. Na jeho konci málem nedýcháte vzrušením, protože uprostřed lesa se vynoří zřícenina starobylé kaple sv. Máří Magdalény. Místo má atmosféru a rozhodně stojí za to, abyste se na pár okamžiku zastavili a nasáli ji.
Kaple byla dokončena v roce 1753. Slavné poutě se zde ovšem konaly již v první polovině 16. století. Kapli pak o třicet let později, tedy v roce 1783 zrušil císař Josef II. Dřevěná kaplička již spadla a soška svaté Máří Magdaleny, kterou v roce 1960 před vandaly zachránil louňovický děkan, stojí v místním kostele pod kazatelnou. Uprostřed kaple se dnes tyčí 200 let starý smrk, kterému se říká farář.
Od kaple pokračujte dolu po červené. Až vás značka povede z lesa ven, zahněte doprava a pokračujte pár metrů lesem. Vyjdete u včelích úlů. Kolem nich se dáte po luční cestě nahoru. To už z dálky uvidíte parkoviště, odkud jste vyšli.
Délka trasy: 10 kilometrů
Značení: Čast ano
Obtížnost: Středně těžká. Pro cyklisty jen s kvalitním horským kolem.
Pro děti: Na naučné stezce je řada zastavení pro děti. Menší děti vezměte do krosničky, kočárkem se terén nedá zvládnout.
