Vyšenské kopce-01
Do Českého Krumlova jsme vyrazili romanticky motoráčkem z Českých Budějovic, který jel poměrně pomalu, takže jsme cestu pojali jako vyhlídkovou jízdu. Venku překvapivě svítilo sluníčko a pohled na jižní Čechy za okénkem mne lákal čím dál více do přírody. Očima jsem hltala každou vesničku, každé pole a těšila se, až z vlaku vystoupím. Mé přání se mi splnilo dřív než jsem čekala, zhruba osm kilometrů před cílem. Vlak zůstal stát a usměvavý průvodčí se velice omlouval, že se kvůli porouchanému motoru už nerozjede. Měli jsme na vybranou: buď čekat na náhradní vlak, který by náš motoráček i s námi odvezl do Českého Krumlova, nebo vystoupit a jít po pražcích pěšky.
Zvolili jsme druhou možnost. Železniční trať jsme později opustili a cesta nadále vedla po poměrně frekventované silnici, což bylo nepříjemné a já se o to více těšila na druhý den, kdy jsme si naplánovali výšlap na Kleť (1083 m), nejvyšší horu Blanského lesa, na jehož vrcholu se nachází nejstarší kamenná rozhledna v Čechách.
Krumlov turistický v každém ročním období
Český Krumlov se první jarní víkend probouzel ze zimního spánku. Všichni se začali připravovat na brzký sezónní nápor turistů. Město si s sebou do jedenadvacátého století vzalo kus středověku, který je patrný v kdejaké uličce, v nejedné hospůdce i hotelu. Dříve, než sem v létě zavítají čeští turisté, zněla zjara městem zejména japonština, angličtina a němčina, což mělo za následek, že jsem si při večerní procházce nepřipadala jako na zámku, ale na jakési diskotéce ve stolových prostorách se světelnými efekty. Mohlo za to nepřestávající blýskání fotoaparátů asijských návštěvníků, kteří později v noci vrávorali ze středověkých krčem.
Chcete-li se do Českého Krumlova zajet podívat, letos k tomu máte skvělou příležitost – bude se slavit sedmisté výročí založení města. Připravuje se proto pestrý kulturní a naučný program.
Výhled se nekonal
Vyšenské kopce-04
Výšlap na Kleť nám překazil druhý den déšť. Nepříjemně mrholilo a nám bylo jasné, že si nebudeme moci vychutnat v průvodci slibovaný výhled jak do blízkého okolí, tak i do vzdálenějších Alp. Místo toho jsme zvolili alternativu, kterou si návštěvník může užít za jakéhokoliv počasí a v kterékoliv denní i roční době. Vydali jsme se do Vyšenských kopců, které jsou zajímavé zejména z přírodovědeckého hlediska. Samotný geologický podklad totiž tvoří především krystalický vápenec předpaleozoického stáří a právě díky vápenci, který je v této lokalitě nejrozsáhlejší, se zde zachovala řada významných druhů zejména teplomilných rostlin a živočichů.
Z centra města sem můžete „zabloudit“ poměrně snadno, stačí následovat žlutou turistickou značku, která po výstupu třídou Míru naváže na modrou a zelenou, které vedou přímo z nádvoří krumlovského zámku. Od nádraží se vydejte okolo infocentra rovněž třídou Míru, ze které po několika metrech odbočte doprava do ulice Na Spojce, která vás velmi brzy doslova spojí s Vyšenskou ulicí, kde byste se měli setkat se žlutým značením.
Chvíli musíte přetrpět cestu podél silnice na periferii Českého Krumlova zastavěné novostavbami, směřující na Vyšný, před kterým vás ukazatel navede po naučné stezce z kopce dolů. Po několika metrech se rázem ocitnete v přírodě, jejíž současná tvář je pozůstatkem pravěké a středověké pastevní krajiny, ostatně i dnes potkáte ve Vyšenských kopcích stáda pasoucích se ovcí a koz. Teď na jaře jsme však většinou viděli prázdné ohrady. Naučná stezka vás chvilku povede po rovině, pak nahoru do kopce, kde jsou nejprve břízy, které později vystřídají borovice a vše tam nějak mimochodem doplňují skrumáže různobarevných drobných rostlin.
Různorodá naučná stezka
Vyšenské kopce-03
Vyšenské kopce jsou velice zajímavé i z mykologického hlediska. V oblasti je zjištěno na tři sta druhů hub nejrůznějších tvarů, které jsou však většinou chráněné a vzácné, takže by rozhodně neměly skončit v houbařově košíku. V přírodní rezervaci se však nesmějí sbírat ani běžné jedlé houby, jako například hřib dubový, ani jiné lesní plody.
Při procházce Vyšenskými kopci se pozorně dívejte pod nohy, možná vás pak překvapí, kolik možných druhů ulit měkkýšů, například zemouna sklaního (Aegopis verticillus), zuboústky trojzubé (Isognomostoma isognomostomos), hladovky horské (Ena montana) nebo páskovky keřové (Cepaea hortensis), která se vyskytuje hned v několika barevných variantách, se tam nachází.
Naučná stezka není sice dlouhá, zato velice příjemná a různorodá. Návštěva Vyšenských kopců je nejlepší v létě, kdy se zde mísí vůně bylin.
Počet zastavení na naučné stezce: 15
Na kole: Cesta je určená pouze pro pěší.
Děti: Naučná stezka je krátká, pro děti nenáročná.
Stoupání a klesání: Stoupá se i klesá.
Vaše tipy na výlet nám posílejte na [email protected].
