Co je cholesterol?
Cholesterol je lipidová steroidní sloučenina, která představuje důležitý stavební prvek v membránách všech tělesných buněk. Podílí se také na stavbě steroidních hormonů, pomáhá se syntézou vitamínu D v kůži a tvoří se z ní žlučové kyseliny nezbytné ke správnému trávení tuků.
Problém nastává ve chvíli, kdy hodnota cholesterolu v krvi překročí fyziologickou mez. Zvýšená hladina cholesterolu v krvi může vést k ukládání lipidových částic na cévní stěny. Tímto způsobem vznikají lipidové proužky nebo tzv. aterosklerotické pláty. Cévy postupně ztrácí na pružnosti a jejich průměr se zužuje. Tento stav se odborně označuje jako ateroskleróza.
Orgán, který daná tepna zásobí krví, je poté nedostatečně prokrven. Pokud dojde k úplnému zneprůchodnění cévy, orgán odumře. V praxi se přitom nejčastěji setkáváme s infarktem myokardu nebo cévní mozkovou příhodou.
Vysoký, nebo případně zvýšený cholesterol má dle dostupných dat 70–80 % české populace. Problém je, že mnoho lidí ani neví, že nemají normální hodnotu cholesterolu, protože nechodí na preventivní lékařské prohlídky. Na druhou stranu nelze cholesterol sám o sobě vnímat jen jako škodlivý. Jeho škodlivost se totiž odvíjí od toho, o jaký druh cholesterolu se jedná. [1, 2, 3, 4]
Příčiny vysokého cholesterolu
Za vysokým cholesterolem a rozvojem aterosklerózy stojí hned několik rizikových faktorů. Tím nejvýznamnějším je nevhodná strava bohatá na živočišné tuky, jednoduché cukry a transmastné kyseliny. Zvýšený cholesterol může být zaviněn také:
- chronickým stresem – pro tvorbu stresových hormonů potřebuje tělo více cholesterolu,
- nadváhou a nedostatkem fyzické aktivity,
- kouřením a nadměrným pitím alkoholu,
- jinými chorobami – diabetem, vysokým krevním tlakem, hypofunkcí štítné žlázy a podobně,
- genetickými predispozicemi – tzv. familiární hypercholestémie se projevuje zvýšenou hladinou cholesterolu i u mladých štíhlých lidí a dětí. [5, 6, 7]
Jaké by měl mít cholesterol hodnoty?
Své hodnoty cholesterolu by měl znát každý člověk. V tomto případě ovšem ani tak nezáleží na hodnotě celkového cholesterolu v krvi, jako spíše na podílu jednotlivých druhů cholesterolu. Cholesterol totiž neputuje v krvi sám, musí být vždy navázán na transportní bílkovinu.
Jako nosiče fungují tzv. lipoproteiny. Podle toho, na jaký typ lipoproteinu je cholesterol navázán, se poté odvíjí jeho vlastnosti. Jak už tomu jejich název napovídá, lipoproteiny se skládají z tuků a bílkovin. U některých částic převažuje tuková část, u jiných zase bílkovinná:
- LDL cholesterol (low density lipoprotein) – „zlý cholesterol“,
- HDL cholesterol (high density lipoprotein) – „hodný cholesterol“,
- TAG (triglyceridy) – jednoduché tuky získávané z potravy.
Hodnoty LDL cholesterolu
Lipoproteinové částice s vysokým obsahem tuku mají nízkou hustotu. Starají se o transport cholesterolu z jater do somatických buněk. LDL cholesterol má ovšem aterogenní vlastnosti, takže pokud je ho v krvi nadbytek, má tendenci ukládat se na cévních stěnách. Zde poté vznikají aterosklerotické pláty, které postupně omezují průtok krve.
Jaké by tedy měl mít LDL cholesterol hodnoty?
- fyziologické rozmezí: do 3,4 mmol/l,
- mírně rizikové hodnoty: 3,4–4,1 mmol/l,
- vysoce rizikové hodnoty: nad 4,1 mmol/l.
Hodnoty HDL cholesterolu
U HDL cholesterolu vystupují jako nosiče lipoproteiny skládající se převážně z bílkovin, označují se tudíž jako lipoproteiny s vysokou hustotou. HDL cholesterol je lidově označován jako „hodný cholesterol“, protože dokáže odnášet přebytečný LDL cholesterol z cévních stěn do jater.
Působí tudíž jako prevence proti vzniku aterosklerotických plátů a brání rozvoji dalších komplikací v podobě infarktu či mrtvice. U HDL cholesterolu proto platí, že je žádoucí vyšší množství. Jaké by měl mít HDL cholesterol hodnoty?
- fyziologické hodnoty: nad 1,2 mmol/l,
- rizikové hodnoty: pod 0,9 mmol/l.
Hodnoty triglyceridů
Kromě hladiny cholesterolu se vyplatí věnovat pozornost ještě tzv. triglyceridům (TAG). Jedná se o jednoduché tuky vstřebávané z potravy, které slouží jako rychlý zdroj energie. Jejich zvýšené množství může být podobně škodlivé jako v případě LDL cholesterolu. Odborníci proto doporučují držet hodnoty TAG v krvi pod 1,7 mmol/l. Hodnoty v rozmezí 1,7–4 mmol/l už jsou považovány za rizikové.
Hodnoty celkového cholesterolu
Ačkoliv je potřeba vždy rozlišit, který z druhů cholesterolu je v převaze, existují doporučení i pro to, jaké by měl mít celkový cholesterol hodnoty:
- fyziologické rozmezí: 3,9–5,2 mmol/l,
- mírně rizikové hodnoty (zvýšený cholesterol): 5,2–6,2 mmol/l,
- vysoce rizikové hodnoty (vysoký cholesterol): nad 6,2 mmol/l.
Hodnoty cholesterolu dle věku
Ideální hodnoty cholesterolu se pochopitelně liší i podle věku. U dospělých jsou za normu považovány o trochu vyšší hodnoty. U dětí do 15 let vypadá hodnocení hladiny cholesterolu následovně:
- LDL cholesterol: norma pod 2,6 mmol/l (nad 3,1 mmol/l vysoké riziko),
- HDL cholesterol: norma nad 1 mmol/l (pod 0,9 mmol/l vysoké riziko),
- celkový cholesterol: norma pod 4,4 mmol/l (nad 5,5 mmol/l vysoké riziko). [8, 9, 10, 11, 12]
Má vysoký cholesterol příznaky?
Nebezpečnost a záludnost vysokého cholesterolu spočívá v tom, že pacienta obvykle netrápí žádné výrazné zdravotní problémy. Měření cholesterolu v krvi je ovšem standardní součástí preventivních lékařských prohlídek. Díky tomuto vyšetření se na špatné hodnoty cholesterolu přijde u většiny lidí.
Samotný zvýšený nebo vysoký cholesterol tedy zpravidla nemá žádné projevy. Nebolí a člověka navenek nijak neomezuje. Mnohem větším problémem je ateroskleróza, která se rozvíjí jako důsledek nadměrného ukládání LDL cholesterolu na cévních stěnách. Příznaky zneprůchodnění tepny se poté liší podle toho, k jakému orgánu přivádí daná tepna krev.
Ateroskleróza může vyústit v nebezpečné komplikace, mezi které patří:
- infarkt myokardu,
- mozková mrtvice,
- aterosklerotická demence,
- postižení ledvin,
- aneurysma aorty,
- angina pectoris,
- ischemická choroba dolních končetin,
- ischemická choroba srdeční. [13, 14, 15]
Léčba cholesterolu
Jak snížit cholesterol v krvi? V prvé řadě by měl lékař s pacientem zkonzultovat jídelníček a doporučit vhodná režimová opatření. Často není nutné hned předepisovat léky na snížení cholesterolu. U mnoha lidí totiž stačí radikálně změnit životní styl.
Máte zvýšený cholesterol?
Co jíst při vysokém cholesterolu?
Nízkocholesterolová dieta je založena na omezení celkového příjmu tuků. Vůbec nejhorší je kombinace ztužených tuků a cukrů, které najdete například v průmyslově vyráběných oplatkách, tyčinkách, zákuscích a čokoládách. Co se týče vaření, určitě byste se měli vyhýbat smažení. Nejlepší je pokrmy dusit, restovat nebo vařit v páře. Z jídelníčku byste měli vyřadit také tučná a smažená jídla, polotovary, uzeniny a alkohol.
Naopak je žádoucí zařadit do jídelníčku dostatečné množství:
- vlákniny,
- čerstvého ovoce a zeleniny,
- celozrnného pečiva,
- bílého masa a ryb,
- zdravých tuků (kvalitní za studena lisované oleje, ghí),
- ořechů a semínek.
Mezi potraviny snižující cholesterol patří také fermentovaná červená rýže, zelený čaj nebo sója obsahující lecitin.
Léky na cholesterol
Pokud se úprava jídelníčku nejeví jako efektivní, lékař pacientovi předepíše statiny (označení pro lék na cholesterol). Statiny působí přímo na játra, ve kterých zamezují syntéze cholesterolu. Jsou sice vysoce účinné, ale jakmile se nasadí, musí je pacient užívat celoživotně. Proto je vhodné snažit se cholesterol snížit nejprve úpravou stravování. [16, 17, 18, 19, 20]
Snížení cholesterolu přírodní cestou
Jak snížit cholesterol přírodní cestou? Kromě změny životosprávy se doporučuje vyzkoušet i byliny. Mezi vhodné bylinky na cholesterol patří:
- řebříček obecný,
- kořen čekanky,
- kořen pampelišky,
- zemědým lékařský,
- kopřiva,
- kotvičník zemní,
- ostropestřec mariánský,
- hořec žlutý,
- pýr plazivý,
- rozrazil lékařský,
- ibišek.
Ze směsi několika výše uvedených nasušených bylin si lze připravit účinný čaj na cholesterol. Bylinky obsahují fytosteroly, které regulují vstřebávání cholesterolu ze střev do krevního řečiště. [21, 22, 23]
Zvýšený cholesterol a prevence
Zdravý životní styl je tou nejlepší cestou, jak si zajistit správné hodnoty cholesterolu. Odborníci doporučují:
- omezit denní příjem tuků na 30 %,
- omezit solení pokrmů,
- dávat přednost kvalitním zdrojům tuků,
- vyhýbat se sladkostem a průmyslově zpracovaným potravinám,
- dodržovat pitný režim,
- pravidelně se hýbat,
- v případě nadváhy či obezity zhubnout,
- nekouřit,
- konzumovat alkohol jen výjimečně,
- eliminovat stres. [24, 25, 26]
Zdroje: researchgate.net, sciencedirect.com, academic.oup.com, nhs.uk, hopkinsmedicine.org, ahajournals.org, cpzp.cz, ikem.cz, fno.cz, internimedicina.cz, vscht.cz
