Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně uvedla do provozu první moravské Centrum kochleárních implantací. Před pár týdny tu prvnímu pacientovi s těžkou sluchovou vadou implantovali kochleární aparát.
Kochleární implantát nahrazuje funkci ucha, vysvětluje Tomáš Talach
„Úplná hluchota je pryč,“ popisuje s radostí i hrdostí Tomáš Talach, který je koordinátorem Centra kochleárních implantací a zároveň vedoucím foniatrického oddělení kliniky KOCHHK.
Dá se říci, že za člověka slyší přístroj?
Je třeba si uvědomit, co rozumíme pod pojmem slyšení. Je to komplexní děj od zachycení zvukového signálu uchem, přeměna zvuku v elektrické impulzy, jejich cesta do mozku a teprve tam dochází k jejich vnímání a rozeznání. Kochleární implantát nahrazuje pouze funkci samotného ucha a předává signály na místo začátku sluchového nervu. Dále už proces slyšení probíhá obvyklým způsobem.
Kochleární implantát
Skládá se ze dvou základních částí – z vnitřního implantátu a zevní části, kterou tvoří mikrofon, řečový procesor, vysílací cívka a kabely. Při implantaci se pod kůži zavede malinkatý přístroj, z kterého vedou elektrody do vnitřního ucha. Za uchem je zavěšeno malé pouzdérko s mikrofonem, procesorem a přenosovou cívkou. Mikrofon zachytí zvuk a odešle jej do řečového procesoru, který pacient nosí nejčastěji za uchem. Ten přijatý zvuk analyzuje a digitalizuje jej na signály, které jsou následně poslány do vysílače. Předpokladem správného přenosu informací je, že sluchová dráha s mozkovými centry je plně funkční. V opačném případě by implantace neměla smysl.
Implantát je určen pro pacienty s těžkou percepční vadou sluchu. Co to znamená?
Sluch měříme v decibelech a podle současných pravidel může být implantát poskytnut pacientům s prahem sluchu od 90 decibelů. Prakticky si to můžete představit jako člověka, který má tak špatný sluch, že už mu běžné sluchadlo nedokáže dostatečně pomoci.
Máte konkrétní zkušenosti s tím, jak implantace změní pacientovi život?
Prožíváme s našimi pacienty jejich radosti i strasti a právě nyní náš první implantovaný pacient zažívá velmi šťastné období, protože jeho úplná hluchota je pryč. Má velice dobré výsledky, opět rozumí a komunikuje, vrací se zpět do plného života. Jsme velice rádi, že s ním můžeme sdílet tyto jeho pocity.
Jak dlouho se na implantát čeká?
Pravidla odborné společnosti nám ukládají, že období od začátku vyšetřování pacienta do jeho operace nesmí trvat více než jeden rok. Povinná vyšetření trvají u dospělých zhruba měsíc, nanejvýš dva. Snažíme se, aby doba od prvního vyšetření dospělého do jeho operace nepřesáhla na našem centru tři měsíce. U malých dětí musíme přičíst dalších 3–5 měsíců, po které je povinné zkoušet účinek sluchadel. Tím se bezpečně ověří, zda je pro ně implantát opravdu vhodný.
Kolik implantace stojí?
Samotný implantát přibližně 500 až 600 tisíc a pokud přičteme náklady spojené s operací a mnohaletou pooperační péčí, pak se dostáváme blízko částky jeden milion korun.
Kdo kochleární implantát dostane, jak vůbec zjistí, že je vhodným kandidátem? Je nějaké věkové omezení (ať již spodní či horní hranice) nebo naopak „ideální věk“ či situace pro implantaci?
Výběr kandidátů je přesně určen odbornou společností a zahrnuje řadu vyšetření, například měření sluchu, posouzení možného efektu sluchadla, CT, neurologické a psychologické vyšetření a další. Zdravotní pojišťovny nediskriminují pacienty podle věku. Pokud jasně prokážeme, že je pro daného pacienta implantát vhodný a přinese mu užitek, pak neexistuje žádné věkové omezení.
Jsou k dispozici data, kolik dospělých a dětí u nás má kochleární implantát?
Program kochleárních implantací začal v České republice již v polovině devadesátých let, ale péče byla centralizována jen do Prahy. Dosud bylo provedeno přibližně 600 implantací, z toho asi 2/3 u dětí. To je ale oproti jiným evropským zemím stále málo. Podle údajů Evropské asociace uživatelů kochleárních implantátů je Česká republika v počtu kochleárních implantací na jeden milión obyvatel poslední ze všech zemí EU (jsou známy údaje do r. 2010 včetně). Předstihlo nás například i Turecko. Díky vstřícnému postoji ministerstva zdravotnictví a VZP se ale situace pomalu zlepšuje. Již několik let je podle množství pacientů a jejich regionálního rozložení jasné, že je nezbytné podobné centrum zřídit i pro oblast Moravy. To se podařilo v tomto roce.
Pomůže aparát vždy nebo může někdy selhat?
Selhání samotného implantátu jsou velice vzácná. Může sice dojít například ke komplikacím hojení po operaci, ale vůči ostatním operacím ucha nepatří zavedení kochleárního implantátu k těm dlouhým nebo obzvlášť rizikovým. Operatér při ní neotevírá oblast mozku, ale pouze vnitřního ucha. Navíc, i ta nejmenší komplikace se musí hlásit a evidovat, podobně jako například u kardiostimulátorů. Pokud by bylo komplikací více, příslušný úřad by okamžitě nařídil výrobek stáhnout.
Četla jsem, že rodiče někdy váhají, zda má jejich dítě dostat implantát? Proč, jaká jsou pro a proti?
Slyšící rodiče obvykle neváhají a přejí si pro své dítě léčbu. Komunita těžce nedoslýchavých a hluchých dospělých je však specifická. Její členové velmi drží při sobě. Rodiče, žijící v takové komunitě, mají někdy obavy, že se jim po léčbě dítě vzdálí a nebudou s ním už v takové jednotě. Pokud však dítě získá kochleární implantát, naučí se komunikovat řečí a může najít uplatnění ve většinové společnosti. Je to složitý etický problém a my lékaři musíme respektovat zákonné právo rodičů rozhodnout o léčbě svého dítěte.
Čtěte dále: Kdo rozhoduje o životě a zdraví dítěte: rodič, nebo lékař?
Co čeká pacienta po implantaci? Musí se „učit slyšet“?
Určitě ano, musí se učit slyšet. Je podstatné, zda se jedná o malé dítě s vrozenou poruchou sluchu, nebo o dospělého, který měl před svým ohluchnutím vyvinutou řeč. Operace je nesmírně důležitá, ale krátká. Dítě po operaci získá své první sluchové vjemy a pak se mu obvykle rychle rozvíjí řeč. V tom mu řadu let pomáhá tým foniatra, logopedek a technika. Dospělý pacient po zapnutí implantátu slyší jinak, než si pamatuje z doby před ohluchnutím. Je na počátku dlouhého období přivykání a obnovy své schopnosti správně rozumět a komunikovat. Jeho mozek si pomalu zvyká na nové vjemy a my mu pomáháme postupným laděním implantátu podle jeho potřeb. Současně i s dospělým pracuje tým logopedek. Konečný efekt kochleární implantace je tak dosažen až za řadu měsíců po operaci. Péče o všechny pacienty je dlouhodobá, až celoživotní.
Jak se tento princip liší od běžných naslouchadel?
Velice. I na běžné sluchadlo si pacient sice musí zvykat, ale není vystaven tak velké změně svého vnímání jako dospělý pacient po implantaci. Ten totiž náhle neslyší jen hlasitěji, ale především jinak než před ohluchnutím. Proto je pro uživatele kochleárního implantátu zapotřebí tak častá a důkladná pooperační péče.
Mohou nastat nějaké potíže, které užívání znepříjemní, jako například u naslouchadel pískání? Bolesti hlavy, nesnášenlivost přístroje, psychické problémy ap.?
Je to možné, ale nebývá to často a naším úkolem je upravit nastavení systému tak, aby obtíže zmizely.
Nakolik zaostáváme za přírodou? Které vady sluchu umíme léčit nebo zmírnit jejich důsledky?
Umíme jich léčit celou řadu. Dobře léčitelné jsou poruchy zvukovodu a středního ucha. Akutní nemoci vnitřního ucha léčíme medikamenty a ty dlouhodobé řešíme sluchadly nebo kochleárním implantátem. Při poškození sluchového nervu lze použít kmenový implantát, který na rozdíl od implantátu kochleárního vede impulzy až do mozkového kmene. Pokud jsou ale poškozena mozková centra pro sluch, tam jsme zatím téměř bezmocní.
Přečtěte si: Nejčastější vadou řeči je patlavost
