Patří mezi nejrespektovanější osobnosti české medicíny a její renomé v oblasti neurologie, dětské neurologie a spánkové medicíny přesahuje hranice země. Tak o profesorce Soně Nevšímalové hovoří kolegové.
Co se dozvíte v článku
Se spánkem pomáhá už půl století
Pokud píšete na téma poruchy spánku, dříve či později se setkáte s její prací. Soňa Nevšímalová více než pět desítek let pomáhá nejen dětem, má za sebou velké množství odborných publikací, zahraničních aktivit, ale i rozhovorů a vyjádření do médií. O svém oboru – neurologii – umí hovořit poutavě a srozumitelně. Navíc s energií, která je u dámy jejího věku obdivuhodná.
Soňa Nevšímalová od roku 1971 působí na Neurologické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice, kterou v letech 1998 až 2006 vedla a kde se podílela na založení Centra pro poruchy spánku a bdění. Její specializací je totiž spánková medicína. Tedy obor, který přímo vybízí k tomu ptát se, neboť potíže se spánkem mohou člověka hluboce poznamenat, přitom nejsou vůbec ojedinělé.
Počty lidí s poruchami spánku podle lékařky nijak rapidně nerostou. Toto téma je ale viditelnější, protože jsme více informovaní a zdokonalují se diagnostické postupy. Co se ovšem dle Soni Nevšímalo mění, je spektrum poruch spánku. „Častěji se objevuje nadměrná denní spavost u těch, kteří si uměle zkracují délku potřeby svého spánku. Přibývá také nespavosti při náročných povoláních u workoholiků a v důsledku směnného provozu. Nárůst obezity vede k častějšímu výskytu spánkové apnoe,“ podotýká profesorka neurologie v rozhovoru pro Vitalia.cz. Kvůli jejímu časovému zaneprázdnění vznikl prostřednictvím e-mailu.
Na vesnici se spí jinak než ve městě
Spí lidé ve městech jinak než ti na vesnicích?
Domnívám se, že u nás takové studie neexistují, pouze v cizině. Myslím si, že ale ano. Na venkově, zvláště pokud mají ještě hospodářství s péčí o zvířata, se jejich spánkový cyklus řídí více astronomickým časem – to znamená spíše dřívější vstávání i uléhání. Spánek je určitě méně rušen nočním světelným šumem (reklamy, osvětlení ulic apod.). i civilizačním hlukem aut, tramvají nebo letadel. Aspoň takto jsem vnímala některé mé pacienty. Např. u nadměrné denní spavosti (narkolepsie) jim nepřipadal divný denní spánek, když vstávali ráno velmi brzy.
Které prostředí je pro spánek vlastně nejlepší?
Teplota v místnosti by určitě měla být chladnější (17–18 stupňů), ložnice by měla být, pokud možno, izolovaná od hluku a bez přímého osvitu z okolí. V ložnici by určitě neměla být umístěna televize ani jiný mediální zdroj modrého světla (zapnutý počítač, mobil, tablet…). Pokud jde o děti, které se bojí úplné tmy, ideální je lampička s tlumeným infračerveným světlem.
Liší se spánek žen do spánku mužů? Pokud ano, jak?
Názory se dosti liší. Obecně se má ale za to, že ženy potřebují více spát než muži (podle některých studií až o jednu hodinu). Jejich spánek je ale fragilnější (křehčí, pozn. red.) a jsou fyziologická období, kdy jsou náchylnější k nespavosti (insomnii) – např. v průběhu těhotenství, nastupující menopauzy a některé ženy pociťují výkyvy spánku i v průběhu měsíčních ovulačních cyklů.
V čem se liší spánek dětí od spánku dospělých?
Děti potřebují určitě spánku více – jejich spánek se liší jak délkou, tak ale i kvalitou. Mají více tzv. hlubokého spánku NREM (non-rapid eye movement), kdy se např. kromě jiných hormonů vylučuje i ten růstový. Jejich spánek je souvislejší – bez probouzecích reakcí. V dospělosti a zejména v průběhu stárnutí se spánek změlčuje, ubývá hlubších NREM stádií a dochází k častějším probouzecím reakcím.
Děti jsou zpět ve škole, jakou roli hraje spánek v tom, aby jim šlo učení?
Velmi podstatnou. Spánek je nesmírně důležitý jak pro jejich somatický, tak i psychický rozvoj, což dokazuje řada publikovaných studií. Při sledování dětí bydlících např. v okolí frankfurtského letiště, kde jejich spánek byl často rušen hlukem letadel, měly tyto děti horší výsledky psychologických testů i školních výsledků. Při antropometrickém měření měly dokonce i menší výšku oproti svým vrstevníkům z klidnějšího prostředí.
Co mají dělat rodiče těch menších, třeba prvňáčků, pro to, aby děti měly dostatek spánku?
K pravidelnému spánku je nutno děti vychovávat již od mala, a pokud možno soustavně. Jsme téměř výjimkou ve státech Evropské unie, kde výuka začíná zpravidla již v 8 hodin ráno. Z hlediska dětského spánku by bylo vhodné posunout začátek výuky na 9 hodin a na toto téma byly opakovaně i mezinárodní diskuze v rámci spánkových společností. Děti jsou brzkým vstáváním ochuzovány zejména o REM spánek (rapid eye movement), kterého je v ranních hodinách více. Zatím jedinou možností je dbát na to, aby šly spát večer opravdu včas.
Skutečně lze lidi dělit na sovy a skřivany? A lze sovu „přeprogramovat“ na skřivana a naopak?
Asi je potřeba odlišit geneticky daný chronotyp skutečného skřivana a sovy a tzv. sociální preference. Skutečný geneticky daný chronotyp opravdu nejde „přeprogramovat“. Žádného skřivana nenaučíme, aby měl optimum své pracovní výkonnosti kolem půlnoci, a naopak sovu nedonutíme k optimální výkonnosti v brzkých ranních hodinách. Tyto vyhraněné chronotypy tvoří ale jen okraje Gaussovy křivky, a tak většina naší populace je v rozmezí, kde si do určité míry může vyhovět – často s prací do večerních hodin. Takovému protahování práce a odkládání spánku říkáme „sociální jet lag“.
Ženy trápí nespavost, muže spánková apnoe
Přibývá v poslední době pacientů obecně, kteří mají potíže se spánkem?
Je lepší mediální informovanost, přibývá i spánkových center a laboratoří, zlepšuje se možnost diagnostiky a často i léčby. Možná se spíše mění spektrum poruch spánku. Např. častěji se objevuje syndrom insuficientního spánku (jde o noční odkládání spánku, jehož důsledkem je zvýšená potřeba denního spánku, pozn. red.), přibývá insomnií při náročných povoláních a u tzv. workoholiků a v důsledku směnného provozu i poruch cirkadiánního rytmu (našich vnitřních hodin, tedy cca 24hodinové periody ovlivněné východem a západem slunce, pozn. red.). Nárůst obezity vede i k častějšímu výskytu spánkové apnoe (při ní dochází k opakovaným zástavám dechu během spánku a k následnému snížení nasycení krve kyslíkem, pozn. red.).
Jaké jsou nejčastější příčiny těchto potíží?
Záleží na věku a pohlaví. U kojenců a batolat jsou poruchy spánku nejčastěji způsobeny výchovnými problémy, u dětí předškolního a školního věku převládají parasomnie (některé z abnormálních epizod při spánku, např. noční děs, noční můra, náměsíčnost apod., pozn. red.) a také spánková obrna, u dospívajících zpožděná fáze usínání (a probouzení). Ženy častěji trpí insomnií a v pozdějším věku syndromem neklidných končetin. U mužů převládá spánková apnoe a v pozdějším věku je předmětem výzkumu porucha chování v REM spánku, která může být předzvěstí některých neurodegenerativních onemocnění. Přičemž poruchou chování v REM spánku rozumíme neadekvátní chování, často i agresivní, v průběhu této fáze spánku.
Může být jednou z příčin poruch spánku covid-19? Existují již studie, které by dokládaly, že tato choroba ovlivňuje kvalitu spánku?
Takových studií je v zahraničí ohromná spousta. Pokud vím, v naší populaci zatím existuje pouze jediná studie na toto téma, a to kolektivu lékařky Jitky Buškové z Národního ústavu duševního zdraví. Poruchy spánku, nejčastěji nespavost, nalezli u více než 1/3 pacientů a obtíže přetrvávaly po dobu týdnů i měsíců od prodělané infekce. Častý je i výskyt velmi nepříjemných až děsivých snů, jejichž příčina dosud není jednoznačně vysvětlena.
Pomoc hledejte po třech měsících potíží
Co by měl člověk udělat jako první krok, když má problém usnout nebo je kvalita spánku špatná?
Asi se zamyslet nad způsobem svého života, příčině své nespokojenosti a obtíží, a pokud to lze, příčiny odstranit, nebo alespoň zmírnit.
Existuje hranice, kdy už by s problémem měl jít ten, koho poruchy spojené se spánkem trápí, určitě k lékaři? A na jakého lékaře se obrátit jako první?
Mezinárodní klasifikace uvádí u většiny poruch k jejich diagnostice trvání obtíží alespoň 3 měsíce. Určitě prvním lékařem, který by měl být navštíven, je pediatr či praktický lékař. Ten určí závažnost problému a potřebu specializovaného vyšetření. Kromě center s komplexním zaměřením existuje v naší republice nepoměrně více center či laboratoří zaměřených na poruchy dýchání ve spánku, tedy spánkovou apnoi.
S jakými nejčastějšími potížemi se u pacientů setkáváte?
Kromě poruch spánku u dětí se celý život specializuji na tzv. skupinu centrálních hypersomnií – do které patří hlavně narkolepsie (denní usínání kdykoliv a kdekoliv, pozn. red.) a idiopatická hypersomnie (nadměrná denní spavost provázená často i prodlouženým nočním spánkem, protože tělo si v noci není schopno odpočinout, pozn. red.). Pochopitelně do mé ordinace přicházejí i pacienti s jinými poruchami spánku.
V čem jsou specifičtí dětští pacienti?
Ti nejmenší určitě tím, že nedovedou své potíže popsat, a i u předškolních či mladších školních dětí jsme zpravidla odkázáni na vysvětlení jejich rodičů. Vyšetření ve spánkové laboratoři vyžaduje citlivý přístup, mnohem větší trpělivost než u dospělých a často i větší zkušenost. Menší děti jsou obvykle vyšetřovány v přítomnosti některého z rodičů (včetně nočních monitorací). Možná i z těchto důvodů se zatím jen poměrně velmi málo spánkových center a laboratoří v naší republice specializuje na poruchy spánku a bdění u dětí.
Kde tato pracoviště lze v ČR najít?
Je to jedině ve Fakultní nemocnici Motol, kde vyšetřují děti od novorozeneckého věku. U nás na klinice, kde vyšetřujeme děti v batolecím, ale spíše v předškolním věku. A pak je to Ostrava. To jsou jediná tři akreditovaná komplexní pracoviště v celé ČR. Pak jsou ještě menší pracoviště zaměřená na poruchy dýchání při některých odděleních otholaryngologie.
Jak potíže pacienta, dospělého i dítěte můžete řešit? Jaké máte možnosti?
V našem spánkovém centru se zabýváme prakticky všemi základními poruchami spánku: spánkovou apnoí (největší počet pacientů), centrálními hypersomniemi, parasomniemi u dětí i dospělých, mimovolnými poruchami pohybu ve spánku i poruchami cirkadiánního rytmu. Insomnie pro převahu příčin psychologického či psychiatrického původu (nejčastěji deprese) přenecháváme raději psychiatrům. Naprostá většina diagnostikovaných pacientů – pokud je zapotřebí – získá adekvátní léčbu.
Trápí vás nespavost?
Na spánkovou laboratoř se čeká půl roku
K čemu slouží vyšetření ve spánkové laboratoři, pro koho je určeno a jak může pacientovi pomoci?
U každého pacienta, který je nejprve vyšetřen ambulantně, je nutno zvážit, jaký přínos monitorace spánku může přinést a zda je vhodná. U většiny poruch spánku a bdění (s výjimkou insomnie) bývá ke správné diagnóze zapotřebí. Např. u spánkové apnoe dospělých není nutné celonoční video – polysomnografické monitorování –, ale pouze polygrafie (bez monitorace EEG křivky). Naopak u centrálních hypersomnií se kromě nočního spánku sleduje i denní tendence k usínání, případně i delší než 24hodinové monitorace. U poruch cirkadiánního rytmu i některých dalších onemocnění je výhodné domácí aktigrafické monitorování (miniaturní počítač velikosti náramkových hodinek) o trvání zpravidla 2 týdnů, které registruje cyklus spánku a bdění.
Slyšela jsem, že spánkové laboratoře čelí přetlaku pacientů a čekací lhůty na vyšetření jsou dlouhé. Je to pravda?
Ano, to je jistě pravda, často jsou čekací doby řady měsíců až půl roku.
Čím to je způsobeno?
Nedostatkem spánkových laboratoří a center a jejich nerovnoměrným rozložením v naší republice. Je to personální a finanční otázka. Máme tady školení zakončené teoretickou a praktickou zkouškou. Je ale otázka, jestli ten, kdo ho absolvuje, si spánkovou laboratoř skutečně zařídí. Zda na to má prostředky, a to personální i finanční, protože laboratoř je potřeba vybavit přístroji.
Pokud se na vyšetření čeká dlouho, nemůže to pacientovi potíže prohloubit?
Musí se rozlišit, o jakou diagnózu jde. Většina laboratoří řeší spánkovou apnoi. Její součástí je i denní spavost. Pokud jí trpí třeba řidič, který není včas diagnostikován a léčen, může u něj být vyšší riziko autohavárie. Pokud pacient se spánkovou apnoí není správně léčen, tak by neměl řídit. To se týká i narkolepsie, kdy může usnout za volantem. Myslím si ale, že za 21 let, které uplynuly od založení České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu, jsme tady učinili, co se týká spánkových laboratoří, ohromný pokrok.
Prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc.
Je erudovanou dětskou i dospělou neuroložkou, specializuje se zejména na spánkovou medicínu. Konkrétně na výzkum poruch spánku a bdění. Působí na Neurologické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice a je místopředsedkyní České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu. Je mimo jiné držitelkou prezidentské medaile Za zásluhy.
