Atopický ekzém neboli atopická dermatitida patří mezi nejčastější kožní onemocnění. Udává se, že nějakou jeho formou trpí 15–20 % populace střední Evropy, což platí i pro nás. V České republice se s atopickým ekzémem potýká až 20 % školních dětí. V průmyslových zemích se počet pacientů za posledních 30 let dokonce ztrojnásobil. A přestože u většiny nemocných dojde do dospělosti k odeznění příznaků, u některých z nich může nemoc přetrvávat i po celý život. Co se týče těžkých forem nemoci, ty postihují zhruba 6 % dospělých pacientů.
Onemocnění se zkrátka a dobře objevuje stále častěji, což souvisí jak s množícími se alergeny, tak s negativními změnami životního prostředí. Kromě genetiky výskyt nemoci úzce souvisí také s místem, kde lidé žijí, i úrovní tamní hygieny. Za zvyšujícím se počtem nemocných stojí například znečištěné ovzduší, industrializace, chemizace, větší výskyt plevelných pylů a prašnost. To je ostatně jeden z důvodů, proč se nemoc častěji vyskytuje v industrializovaných zemích.
A které formy atopického ekzému pacienty trápí nejčastěji? Typicky se jedná o:
- atopický ekzém na rukou,
- atopický ekzém na obličeji,
- atopický ekzém ve vlasech.
Jaké má atopický ekzém příčiny?
Jak už bylo naznačeno výše, dědičnost hraje ve výskytu onemocnění podstatnou roli. Existuje totiž až 60% pravděpodobnost, že se u dítěte obtíže také rozvinou. Tedy za předpokladu, že ekzémem trpí jeden z rodičů. V případě, že jsou kožním onemocněním zasaženi oba dva rodiče, šance se zvyšuje až na 81 %. Svou roli ale samozřejmě hraje mnohem více faktorů, které mohou potíže vyvolat, či minimálně zhoršovat. Sem patří třeba:
- porucha funkce kožní bariéry,
- alergeny (roztoči, prachové částice, vlastní lidské bílkoviny…),
- mikrobi,
- počasí.
Zásadní vliv má na atopický ekzém strava. Ačkoli se její důsledky na rozvoj onemocnění častokrát přeceňují, faktem zůstává, že může již propuklé onemocnění výrazně zlepšit či zhoršit. K horšímu se situace může obrátit například po:
- vejcích,
- mléku,
- burských oříšcích,
- sóje,
- rybách,
- citrusech,
- kiwi,
- rajčatech,
- čokoládě,
- pšenici.
Vliv na průběh onemocnění má samozřejmě také stres, různé kosmetické a hygienické produkty i pot. Pacientům neprospívají ani hormonální výkyvy. Ty u žen častokrát zhoršují ekzém v těhotenství, pubertě a během menstruace.
Příznaky atopického ekzému
Atopický ekzém je charakteristický svěděním a suchostí kůže. Na té jsou zároveň patrné změny. U akutního průběhu ekzému se na ní objevují červené skvrny, pupínky a puchýřky, které splývají v neostře ohraničené skupinky. Na povrchu kůže se mohou vyskytovat také šupiny nebo oděrky. Kůže bývá rozpraskaná a rozedřená, což je způsobeno svěděním, které pacienty nutí postižená místa škrábat. Léze mohou být pokryty strupy a mokvat. Pokud dojde k infekci ložisek, objevují se i hnisavé „neštovičky“.
Při chronickém ekzému bývají ložiska červená, hrubá a rozpraskaná. Praskliny se objevují zejména na prstech, ploskách a dlaních. V případě rozsevu atopického ekzému na obličeji může dojít také k výpadu zevní třetiny obočí, zvrásnění kůže pod očima a zhnědnutí kůže rovněž v oblasti očí. Atopický ekzém obvykle postihuje:
- ohyby končetin (loketní ohbí, podkolenní jamky…),
- krk,
- víčka,
- obličej,
- zápěstí,
- hřbet rukou a nohou.
Kromě zmíněných příznaků doprovází atopický ekzém také řada dalších poruch. Jedná se například o:
- bílý dermografismus,
- vrozenou poruchu rohovatění kůže,
- záněty spojivek, změny na sítnici,
- šedý zákal.
Vývoj atopického ekzému
Atopický ekzém se nejčastěji objevuje u dětí, velmi často kojenců. Ve většině případů však dochází ke spontánnímu vymizení příznaků, a to zhruba kolem 5. až 6. roku života dítěte. U některých jedinců však dermatitida pokračuje nebo se opět vrací v období dospívání. Počet těchto jedinců má tendenci růst.
Co se týče obecného průběhu, onemocnění je typické střídáním fáze vzplanutí a následného zklidnění. Jinými slovy, u pacientů se střídají bezpříznaková období, kdy se u nich nevyskytují žádné, anebo jen minimální obtíže, s obdobími zánětlivého vzplanutí, kdy se nemoc projeví naplno. A zatímco u některých jedinců propuká ekzém jen zřídka a vymizí během 1. či 2. roku života, u jiných ekzematická vzplanutí přetrvávají od dětství přes dospívání až po dospělost.
Atopický ekzém u dětí
Příznaky atopického ekzému se většinou objevují do 6 let věku dítěte, což je dáno zejména tím, že se jedná o dědičné onemocnění. Neobvyklý ale není ani atopický ekzém u kojence. V takovém případě se onemocnění objevuje nejčastěji ve 3. měsíci života. Tváře miminka bývají pokryty červenými pupínky či puchýřky, objevují se šupinky a postižená místa mohou rovněž mokvat. Ekzém se z hlavičky může šířit také na trup a končetiny.
Pro starší děti je typické, že se ekzém neobjevuje na obličeji, ale přemisťuje se do loketních a podkolenních jamek. Na zápěstích začínají být viditelné známky zhrubění a popraskání kůže. Zhruba u 10 % pacientů se onemocnění poprvé objevuje až v dospělosti, kdy je kromě zmíněných míst navíc postižena také kůže obličeje a krku. Na celém kožním povrchu se příznaky objevují jen výjimečně.
Komplikace atopického ekzému
Ačkoli komplikace spojené se sekundární infekcí kůže nejsou příliš časté, neměly by se zcela opomíjet. Mezi tyto infekce patří například ta způsobená zlatým stafylokokem. Ten se do těla nemocného dostává skrze atopické léze a projevuje se žlutým mokváním ran a stejně barevnými strupy (krustami). V takovém případě je nutné navštívit lékaře, aby mohla být včas zahájena antibiotická léčba.
Ve vzácných případech může průběh atopického ekzému zkomplikovat takzvaná erytrodermie. Jedná se o syndrom, při kterém dochází k rozsáhlému zarudnutí kůže. Ta může být postižena z více než 90 % a následně se odlupuje. Syndrom může doprovázet také silné svědění a otok. Postižena navíc může být také sliznice úst a očí. Tento stav vyžaduje neodkladnou lékařskou pomoc.
Komplikace může nadále způsobit také herpes virus, který se projevuje nástupem horečky, rychlou změnou lézí, ve kterých se začnou tvořit malé bolestivé bulky, a celkovým zhoršením zdravotního stavu. I v tomto případě je nutné navštívit lékaře.
Diagnostika atopického ekzému
Ačkoli se zejména v případě malých dětí s prvními příznaky nemoci zpravidla setkává praktik, podezření na onemocnění, jakým je atopický ekzém, musí vždy potvrdit či vyvrátit kožní lékař. Ten provádí vyšetření vzorku kůže, tedy takzvanou histopatologii. Během té je po místním znecitlivění pomocí speciálního nože odebrán malý vzorek postižené kůže. Vzniklá ranka se nechává volně zahojit, anebo ji lékař uzavře stehem. Výsledek je pak znám obvykle do týdne.
Jako doplňující vyšetření je možné provést také krevní odběry pro účely vyšetření krevního obrazu. Důležitý je zde počet krvinek, při atopickém ekzému totiž bývá zpravidla zvýšená hladina eozinofilů. Napovědět lékařům může rovněž hladina imunoglobulinů třídy IgE i specifických protilátek třídy IgE, kterými se zjišťují alergeny v prostředí. Vyšetření se dá doplnit také o testy, které provádí alergolog.
Atopický ekzém: léčba
Léčba atopického ekzému patří vždy do rukou kožního lékaře, o chronické ekzémy se později může starat i praktický dětský lékař a v souvislosti s alergeny, které ekzém mohou vyvolávat, je pak nápomocen také alergolog. Všichni tito specialisté by měli pacienty poučit o základních pravidlech a postupech při léčbě ekzému, tedy seznámit nemocné s faktory, které ekzém zhoršují, a postupy, které naopak vedou ke zmírnění obtíží. Postižení by měli rovněž vědět, že postižená místa není dobré škrábat. Mohlo by totiž dojít k sekundární infekci, která může celou situaci značně zkomplikovat.
Léčbu lze rozdělit na dvě části, a sice na místní a celkovou. Místní léčba představuje základní péči o pacienta s ekzémem. Spočívá v pravidelném promazávání kůže hydratačními prostředky, takzvanými emoliencii, dále se uplatňují i léčebné koupele. Kožní lékař také předepisuje léky, které tlumí zánět, a v akutních fázích ekzému se využívají také obklady. Důležitou roli poté hraje i krém na atopický ekzém s obsahem kortikosteroidů, podávají se také tablety v podobě antihistaminik, které slouží ke zmírnění svědění, a v případě infekcí kůže mohou být nasazena antibiotika.
Co pomáhá na atopický ekzém během chronické fáze nemoci? V tomto případě je cílem léčby opět dostatečná hydratace kůže, zmenšení zánětu kůže pomocí kortikosteroidů, ale navíc se pacientům podávají také imunomodulancia ovlivňující imunitní zánětlivou reakci kůže. Ta na rozdíl od kortikosteroidů nevedou k atrofii kůže.
V případě těžkých průběhů nemoci lékaři spoléhají také na celkovou léčbu, která spočívá mimo jiné v podávání tablet antihistaminik či prednisonu, anebo jiných léků ovlivňujících imunitu. Své využití nachází také fototerapie, ke které se používá UV světlo, přičemž jako nejúčinnější se jeví to o vlnové délce 311 nm, takzvané úzkopásmové UVB nebo UVA1 záření. Fototerapie se obvykle provádí dvakrát až třikrát týdně a používají se pro ni speciální lampy, které pracují na podobném principu jako solária.
Dále může pomoci:
- lázeňská léčba,
- přírodní produkty (masti, krémy, léky),
- psychoterapie,
- dieta spočívající ve vynechání dráždivých pokrmů.
Prevence atopického ekzému
Vzhledem k tomu, že se jedná o onemocnění, na jehož vzniku se z velké části podílí genetika, stoprocentně se mu vyhnout nelze. Dá se ale předcházet novému vzplanutí obtíží, a to především:
- pečlivým dodržováním hydratace kůže,
- prevencí infekce,
- vyvarováním se stresu,
- vyhýbáním se alergenům,
- vynecháním dráždivých potravin či kosmetických přípravků…
Samozřejmostí je také zdravý životní styl, který spočívá v dodržování diety při atopickém ekzému, pravidelném životním rytmu, dostatku spánku i vyhýbání se kouření a alkoholu. Podstatnou roli hraje také duševní hygiena.
Zdroje: fondation-dermatite-atopique.org, dermanet.cz, benu.cz
