Nečekaná zátěž, porod anebo dlouhodobá zácpa. To vše může stát za vznikem nepříjemné kýly, což je označení pro otvor, který nejčastěji vzniká v oslabené břišní stěně či třísle po větším nitrobřišním tlaku. Ačkoli zpočátku nezpůsobuje žádné výrazné obtíže, ve skutečnosti může být velmi nebezpečná. Neléčená kýla má totiž tendenci se zvětšovat a navíc hrozí uskřinutí některého z břišních orgánů.
Kýla, odborně hernia, představuje poměrně častý problém, který se zpravidla objevuje u jedinců s oslabenou břišní stěnou. Nevyhne se ale ani dobře trénovaným sportovcům. Jedná se o vzniklý otvor, skrze který se do podkoží vyklenují vnitřní orgány. Tento typ obtíží se většinou objevuje tam, kde není břišní stěna dostatečně zpevněná. Typicky se jedná o pupek či jizvy po operacích břicha, zejména pokud bylo jejich hojení komplikované.
Kýla se poměrně často objevuje také v tříslech, a to hlavně v případě mužů, jelikož jim v tomto místě procházejí cévy a chámovod vedoucí do varlat. U žen se v oblasti třísel naopak nachází oblý vaz, proto je kýla tohoto typu obvykle netrápí a mnohem častěji zápasí s kýlou pupeční či břišní. V některých případech u nich může vzniknout také takzvaná stehenní kýla, která bývá lokalizována o něco níže než klasická tříselná kýla u mužů.
Co se týče složení kýly, tvoří ji tyto tři části:
Za vznikem kýly nemusí vždy stát zvedání těžkých břemen, jak si spousta lidí myslí. S predispozicemi k rozvoji těchto obtíží se člověk může už narodit, stačí zdědit sklony pro tvorbu slabšího vaziva. Na vzniku obtíží se pak samozřejmě podílí také faktory zvyšující tlak v dutině břišní. Typicky se jedná o:
Za rozvojem kýly je samozřejmě nutné hledat také zvýšenou fyzickou námahu, převážně tu spojenou se zvedáním těžkých břemen. Kýla je rovněž mnohem častější u obézních lidí, kteří mají oslabenou břišní stěnu. To ovšem neznamená, že vysportovaní jedinci s „pekáčem buchet“ mají nad onemocněním vyhráno. Hernia může samozřejmě potkat i je, jen ne v onom „pekáči buchet“.
Tříselná kýla, která mnohem častěji trápí muže, obvykle vzniká důsledkem vysoké zátěže, určitou roli ale hrají také vrozené dispozice. A jaké má tříselná kýla příznaky? V počátcích se projevuje pocitem pálení v tříslech, později může pacient nahmatat nebolestivé vyklenutí v oblasti třísla. To může samovolně mizet a při zátěži se znovu objevovat.
Jako břišní kýla se označuje každý otvor, který vzniká kdekoli v oblasti břicha krom pupku a třísla. Nejčastěji se jamky tvoří v místě jizvy, kde je místo oslabené. Kýla se v tomto případě projevuje měkkým nebolestným vyklenutím o různé velikosti. Ta je závislá na šířce defektu v břišní stěně.
Jak už název prozrazuje, pupeční kýla se nachází v oblasti pupku, přičemž o něco častěji se vyskytuje u žen. Poměrně častá je například pupeční kýla v těhotenství. Výjimkou však není ani pupeční kýla u dětí, která je důsledkem neuzavření břišní stěny v místě, kde je plod spojen s placentou. Tříselná kýla u dětí vzniká zase především vlivem nedokončeného vývoje, může být rovněž vyvolaná silným pláčem. Pupeční kýla může kromě vyklenutí způsobovat také tlakovou bolest při námaze a pocit nadýmání.
Výše zmíněné kýly patří sice k nejčastěji diagnostikovaným, rozhodně ale nejsou jediné, s kterými se pacienti mohou potýkat, Mezi ojediněle se vyskytující kýly patří:
Podobným způsobem jako kýla pak vniká také diastáza, což je jednoduše řečeno rozestup břišních svalů. Ten vzniká zásadně ve střední čáře nad pupkem, kde jsou svaly břišní stěny pravé a levé strany od hrudní kosti až po pupek spojeny jen můstkem vaziva. Vlivem stejných faktorů jako v případě kýly se tento můstek postupně rozšiřuje z původní šířky přibližně jednoho centimetru na několikanásobek. Často se tak děje například u žen po porodu. Rozestup svalů lze poměrně dobře sledovat při zvedání z lehu, kdy se mezi hrudní kostí a pupkem vyklenuje různě velká část břišní stěny. Vleže diastáza naopak mizí.
Kýlu naprostá většina pacientů pozná podle výše popsaného vyklenutí orgánů, tedy po tom, co si na břiše nebo v třísle nahmatají onu bulku, která lze po stisknutí vrátit zpět do dutiny břišní. Zpočátku se bulka objevuje jen při zátěži a zvýšeném nitrobřišním tlaku. Postupem času se ale kýla zvětšuje a vyklenutí se stává trvalé, zejména ve stoje. Při pozici vleže s pokrčenýma nohama může naopak mizet.
Při větších kýlách mohou u některých jedinců vznikat srůsty, které způsobují, že se vyklenuté orgány do břicha nevracejí ani vleže. Typicky se tak děje u šourkových (skrotálních) kýl u mužů, které mohou dosáhnout obřích rozměrů. Naopak při menších kýlách anebo u obézních lidí nemusí být vyklenutí patrné, nemusí jej dokonce nahmatat ani lékař. Při příznacích, jako je například bolest v typické oblasti, a po vyloučení dalších možných příčin, je proto nutné udělat ultrazvuk.
Kromě viditelných projevů se pacienti často potýkají s bolestivostí postiženého místa, a to zejména při námaze. V případě tříselné kýly se může objevit například pálení v třísle, k čemuž dochází hlavně v okamžiku, kdy se hernia tvoří. Vzhledem k tomu, že se v otvoru vyklenují některé vnitřnosti, může způsobovat jejich útlak. Typickým důsledkem je také zužování střeva. To se kromě bolesti může projevovat také přechodnou zácpou či nadýmáním.
Specifickou událostí je pak uskřinutí kýly. Jedná se o náhlou situaci, která je způsobená tím, že se část orgánu v kýlní jamce zasekne a přiškrtí. Tím samozřejmě trpí jeho výživa, a pokud se rychle nezakročí, dochází k odumírání tkáně. V případě, že je zaškrceno střevo, dochází k jeho neprůchodnosti. Obojí se pak projevuje:
Stav, jakým je uskřinutí, si žádá okamžitou operaci. V případě podezření raději okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.
Pokud se u vás objevila kýlní jamka, je důležité si uvědomit, že i když vás zatím nijak výrazně neobtěžuje, sama od sebe rozhodně nezmizí. Naopak se bude postupem času ještě více zvětšovat, hrozí navíc uskřinutí kýly. Lékaře je proto nutné vyhledat ihned po zjištění obtíží, protože čím menší kýla je, tím lépe se léčí. Odborník s velkou pravděpodobností doporučí operaci kýly, která představuje jediné účinné řešení. Existují sice pomůcky, jako je například kýlní pás, ten ale problém neřeší. Hodí se tedy jen na přechodnou dobu, například před operací, anebo pro starší pacienty, kterým se chirurgický zásah už nedoporučuje.
Jak bylo naznačeno výše, jediným možným řešením kýly je její operace. Jamku je totiž nutné uzavřít, což jinak než chirurgicky nelze. Obecně patří operace kýly k nejběžnějším operativním zákrokům. V poslední době se k problému stále častěji přistupuje laparoskopickou cestou, která je oproti klasické břišní operaci mnohem šetrnější.
Při laparoskopické plastice, jak se zákroku také říká, je operativní pole zobrazeno pomocí kamery zavedené do místa kýly. To se spravuje pomocí speciální síťky, kterou lékař překryje kýlní jamku a učiní ji neprůchodnou. Ještě před tím je ale nutné obsah kýly vrátit zpět do dutiny břišní.
Než k operaci jako takové vůbec dojde, je třeba udělat předoperační vyšetření, na základě kterého lékař určí operační riziko a také to, zda je pacient vhodný na operaci v režimu jednodenní chirurgie. Zákrok jako takový pak probíhá v celkové narkóze, ve výjimečných případech (například u velmi starých pacientů, u kterých se celková anestezie nedoporučuje) lze provádět operaci s lokálním umrtvením.
Rekonvalescence po zákroku záleží na velikosti obtíží, obvykle však pacient zůstává v nemocnici do druhého dne, přičemž běžné činnosti může vykonávat již v den operace. Mírně větší zátěž se pak doporučuje až s rozestupem 10 až 14 dnů, v případě klasické operace dokonce nejdříve po 6 až 8 týdnech.
Jak už to tak s nemocemi bývá, stoprocentně jim předejít nelze. Správným chováním však můžeme pravděpodobnost výskytu obtíží snížit na minimum. V případě kýly je základem prevence dobrý tonus svalů a dostatečná kvalita břišní stěny, na tom lze pracovat i v případě, že ž člověk kýlu má. I při ní lze totiž cvičit. Dobrým příkladem jsou třeba ženy po porodu, u kterých se správnými a pravidelnými cviky dá kýle poměrně účinně předejít. Posilovat břišní stěnu je ale samozřejmě nutné už před porodem a samotným otěhotněním.
Zdroje: palas-athena.cz, nemkyj.cz